úterý 16. září 2014

Romeo, Julie a tma

Romeo, Julie a tma

Autor: Jan Otčenášek
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 168

Celý příběh se odehrává v Praze za druhé světové války, protižidovská politika se zostřuje, navíc právě proběhl úspěšný atentát na Heydricha. Maturant Pavel se toulá parkem, přisedne si na lavičku k mlčenlivé dívce. Díky náhodnému světlu zjistí, že je Židovka. Veden náhlým popudem se rozhodne ji ochránit.

"Staré domy jsou jako staří lidí: plny vzpomínek. Mají svůj osobitý život a tvář. jejich puchřející zdi vsákly již snad všechny pachy, které přebývají v blízkosti lidských příbytků. Dávno z nich vyprchala nic neříkající vůně malty a vápna, tak příznačná pro ty moderní a někdy i trochu fádní krabice na předměstských pláních, které se dosud nevzmohly na své dějiny. Zdi starých domů jsou jako živé. Jsou oživeny osudy, které se mezi nimi odehrávaly."

Ester přebývá v Pavlově komůrce, která je za otcovou krejčovskou dílnou. Atmosféra se stává stále hustší, razií na Židy stále přebývá. Oba mladí se začínají stále více strachovat. Postupně se spolu sbližují, i přes válku se jim daří prožívat svou první lásku na plno.

"I v komíhavém světle, které klouzlo po dívčí postavě proti němu, si stačil povšimnout, že na pomačkaném kabátku je přišita jasně žlutá hvězda s černým nápisem vprostřed: JUDE."

Smutný příběh lásky, která se zrodila na pozadí tragických událostí druhé světové války. Příběh mi lehce připomíná Petra a Lucii od Rollanda, ovšem jen svým námětem mladé lásky během války. Tím ovšem veškeré společné rysy končí. Pavel je za svou odvahu pomoci pronásledovanému člověku odměněn prostřednictvím lásky, která mezi dvěma mladými lidmi v krátké době vznikla. 

"Nevnímal vlastně nic kolem sebe, utopen ve zlých starostech. Zpočátku si představoval - bláhovec - všechno jednodušší. Tady jsme: ona a já! Ale záhy se ukázalo, že jen uživit v téhle bídě osmnáctiletého človíčka je obtížný úkol a že nestačí jen denně oddělovat ze svého talíře chudou porcičku a tajně ji pronášet před zraky rodičů, nemají-li oba zeslábnout hlady."

Toto klasické dílo rozhodně patří mezi ty, které by si měl přečíst každý. Není to zrovna veselé čtení, ale je dobré si uvědomit, že se máme dobře, když žijeme v době míru, máme být za, co vděční. Jsem moc ráda, že kniha je součástí většiny seznamů povinné četby, některým to sice může příběh znechutit (mám na mysli tu povinnost), ale na druhou stranu určitě bude i mnoho těch, kterým se zalíbí a zanechá v nich svou stopu.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.


pondělí 15. září 2014

Pes Baskervillský

Pes Baskervillský

Autor: Sir Arthur Conan Doyle
Přeložil: Josef Pachmayer
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 232

Sir Karel, pán na Baskervillském zámku, zemřel za záhadných okolností. Stála za jeho smrtí stará kletba, která podle legendy jeho rod pronásleduje již od anglické Velké revoluce? Nezdá se to rodinnému lékaři doktorovi Mortimerovi. Vypraví se do Londýna, své pochybnosti vylíčí Sherlocku Holmesovi a požádá ho o pomoc. Slavný detektiv se rozhodne záhadu objasnit. Pes Baskervillský patří mezi nejznámější příběhy, které sir Arthur Conan Doyle napsal a deník Le Monde ho zařadil mezi sto nejvýznamnějších literárních děl dvacátého století. Je uznáván za absolutní klasiku žánru a čtenáře dokáže udržet v napětí až do poslední stránky.

"Tu se zdálo, jako by byl Hugo náhle posedlý ďáblem, neboť seběhnuv po schodech do jídelny, vyskočil na velký stůl, odkopávaje láhve a talíře, i křičel hlasitě celé společnosti, že ještě téže noci chce vydat tělo i duši mocem zlým, když se jen znovu zmocní té holčice. A zatímco tu hodovníci strnule stáli vůči zuřivosti muže, jeden z nich, horší snad ještě nebo opilejší než ostatní, zvolal, že by na ni měli poštvat psy.

Načež Hugo vyběhl z domu, křiče na sluhy, aby osedlali jeho klisnu a aby vypustili smečku psů. Podal psům dívčí šátek a kynul jim ven.

A již se s nimi za divokého pokřiku vyřítil přes močál do měsíční noci."

Do londýnské kanceláře Sherlocka Holmese vpadne doktor Mortimer, rodinný lékař rodu Baskervillů. Sir Charles Baskerville nedávno zemřel záhadnou smrtí, celý rod navíc obepíná stará kletba. V rodinném sídle rodu se má zabydlet mladý dědic sir Henry. Ke zklamání zúčastněných pošle Holmes místo sebe svého přítele Watsona. Na močálech jsou zatím slyšet příšerné zvuky divého tvora.

"Byl to jen ženský rozmar, doktore Watsone. Kdybyste mne znal lépe, pochopil byste, že nedovedu vždycky podat důvod pro to, co mluvím nebo pro to, co dělám"

Od začátku až do konce jsem byla příběhem natolik zaujata, že jsem musela číst stále dál a dál. Jediné, co mě zklamalo, bylo, že je konec. Pokud chcete začít se Sherlockem Holmesem, je tohle nejvhodnější kniha. 

"Přísahám si však, že již nesmí minout ani den, bych neučinil všechno, co člověk může, abych pronikl k jádru tajemství."

Pokud může někdo soupeřit s mou oblíbenou spisovatelkou detektivek Agathou Christie, je to Arthur Conan Doyle s tímto nesmrtelným dílem.



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.


neděle 14. září 2014

Kuchařka pro (úplné) začátečníky

Kuchařka pro (úplné) začátečníky


Autorka: Helena Klečková
Vydalo: Fragment, s. r. o.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 72

Neumíte vařit, ale chcete to zkusit? Nebojte se toho!
Naše jednoduchá a srozumitelná kuchařka vás v mžiku naučí ta nejoblíbenější jídla "jako od maminky". Zvládnete uvařit polévky, upravit maso či přichystat lahodný zeleninový salát. Všechny recepty obsahují přesný rozpis surovin pro jednu osobu. Postupy jsou popsány krok za krokem formou názorných nákresů, takže připravit si dobré jídlo dokáže opravdu každý.Tak se do toho pusťte, přejeme dobrou chuť!


Na trhu je spousta kuchařek pro začátečníky, bohužel většina z nich počítá s tím, že už přece jen něco uvařit umíte. Od této knihy to ale nečekejte. Ukáže Vám vše pěkně od začátku. Naučíte se vařit brambory, rýži těstoviny i připravit okurkový salát. Na konci vašeho snažení si hravě připravíte i štědrovečerního smaženého kapra s bramborovým salátem.

Vše je popsáno velmi podrobně a doplněno o názorné obrázky, u každého receptu je uveden seznam a množství surovin, které budete potřebovat k uvaření jedné porce. Čas uvedený u každého pokrmu navíc bere zřetel na to, že jste začátečníci a neukazuje nesmyslný čas, za který jídlo připraví téměř profesionálové.








Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.


pátek 12. září 2014

Five Things

Five Things




V sobotu se mi vdávala sestřenice, a tak jsme byli celá rodina pozvána na svatbu, celá událost byla nádherná a všichni si to užili. Dekorace byla laděna do fialové barvy. Podařilo se mi udělat mnoho fotek, můžete se v blízké době těšit na samostatný článek...


Svatební hostina se konala pod Děvínem, proto jsme se v mezi čase, vydali s bráchou a Milým podívat na zříceninu hradu z blízka...


V úterý mě s mým Milým čekal výlet do Prahy, kde jsem poprvé navštívila Palác knih, který mě celkově docela dost zklamal, ale oddělení s Agathou se mi líbilo naopak moc...


Podařilo se nám stihnout obejít i několik památek, jednou z nejkrásnějších byl Obecní dům, protože i z Prahy mám opravdu hodně fotek, bude článek i o tomto výletu...


Hlavním důvodem návštěvy Prahy byl večerní fotbalový zápas Česká republika - Nizozemí, který jsme samozřejmě vyhráli, nejsem nijak velká fanynka, i tak jsem si to ale užila, atmosféra byla po celou dobu opravdu příjemná...

čtvrtek 11. září 2014

Povídky, Nové povídky

Povídky

Autor: Zdeněk Svěrák
Ilustrátor: Jaroslav Weigel
Vydalo: Fragment, s. r. o.
Rok vydání: 2008
Počet stran: 112

První kniha povídek Zdeňka Svěráka Jednotlivé příběhy autor líčí s laskavostí, hravostí a jemným inteligentním humorem. Kniha své čtenáře potěší, neboť kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do stejné situace jako její hrdinové. Věřte, že jejich osudy Vám budou natolik blízké, že se k povídkám budete rádi vracet a kniha Vám bude mít stále co dát.

"Věra byla tlustá. Puklica pil pivo rovnou z lahve, protože tak si na něm nejvíc pochutnal, kouřil a díval se na svou ženu. Usnula na gauči před televizí s dálkovým ovladačem v dlani. Asi už neměla sílu přejít do ložnice. Spala jako vždy na pravém boku."

Skvělá kniha pro chvíle odpočinku. Povídky jsou zpracovány s humorem, který je tak charakteristickým právě pro Zdeňka Svěráka. Každá z povídek je lehounká jako vánek a obvykle v sobě zahrnuje nečekané rozuzlení, převážně vtipného charakteru. 


"My ze sídliště musíme mít do divadla dvoje boty: jedny na cestu a druhé na představení. Nikdy nechodím na poslední chvíli. Většinou čekám před hlavním vchodem, až paní Mlíkovská odemkne, a vcházím jako první divák. Ženské, které slouží v šatně, dobře znám, protože jsem tu kdysi jako brigádnice také věšela kabáty. mají lesklé tmavomodré pláště a šedivé hlavičky jako kapustičky, čerstvě naondulované a přibarvené, protože divadlo se u nás nekoná každý den, a je třeba vypadat pěkně."

Pokud nevíte, zda Vám humor Zdeňka Svěráka sedí nebo jste od něj ještě žádnou knihu nečetli, tohle je rozhodně ta, se kterou byste měli začít!


Nové povídky

Autor: Zdeněk Svěrák
Ilustrátor: Jaroslav Weigel
Vydalo: Fragment, s. r. o.
Rok vydání: 2011
Počet stran: 120

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku.
Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo.


"Já tátu zlobím, ale mám ho rád. Ale maminku mám ještě radši. Maminka je jako teplá osuška. Když se koupu ve vaně, maminka dohlíží, abych si všechno pořádně umyl, a pak vezme z ústředního topení zahřátou osušku, které se jmenuje Froté, a když si stoupnu, tou teplou osuškou mě celého obalí a rukama mě tak jako muchluje dosucha a to je to nejlepší, co jsem ve svém životě poznal."

Další kniha Svěrákových povídek se nese ve stejném duchu, jako jeho povídková prvotina. I zde se setkáváme s docela obyčejnými lidmi, kterým se dějí poměrně obyčejné příhody. Svěrák je však svým vypravěčským stylem povýší na zajímavé a nevšední.

"Abych se přiznal, srazy spolužáků z gymnázia nemiluju. Kdysi jsem chodil rád. Ale když uplyne od maturity čtyřicet nebo padesát let, měly by se nějakou vyhláškou ministerstva školství zakázat. Proč se mám dobrovolně drásat pohledem na holky, po kterých jsem toužil, a na kluky, kterým jsem záviděl svaly a ramena, a vidět, jak jsme dopadli? Je to horší zážitek, než se podívat do zrcadla v brejlích. To se vždycky leknu."

Musím přiznat, že předchozí kniha se mi líbila o trochu více, i tak se mi ale Svěrákovo dílo četlo velmi dobře, na své si přijde každý milovník autorova humoru.


Za poskytnutí recenzních výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.