čtvrtek 31. července 2014

Měsíční chvástačka: Červenec

Měsíční chvástačka: Červenec



Recenzní výtisky:

Zdeněk Svěrák - Povídky
Zdeněk Svěrák - Nové povídky


Recenzní e-knihy

Barbara Demick - Není co závidět


Zakoupené

Ron Rash - Serena
Carolyn Macklerová - Země, můj zadek a další velký kulatý věci
Elizabeth Bard - Oběd v Paříži
Ree Drummondová - Z lodiček do traktoru
Elizabeth Gaskellová - Cranford: Zpovědi pana Harrisona
Benjamin Rochefort - Bláznivá dobrodružství Fanfána Tulipána
Agatha Christieová - 18 oříšků k rozlousknutí
Sadie Jones - Štvanec


Celkem: 10 knih



neděle 27. července 2014

Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji

Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji

Autorka: Barbara Demick
Originální název: Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea
Přeložila: Eva Lee
Edice: TEMA
Vydalo: Kniha Zlín
Rok vydání: 2014
Počet stran: 353

Americká novinářka Barbara Demick, která se zaměřuje především na oblast východní Asie, sepsala knihu, ve které se věnuji osudu šesti severokorejských uprchlíků. Díky jejich vyprávění a ilegálním fotografiím a nahrávkám, které se jí podařily získat, se jí podařila vytvořit kniha, která v sobě skrývá až děsivě moc pravdy.

"Když se podíváte na satelitní snímky Dálného východu v noci, uvidíte na nich podivnou černou skvrnu. Ta temná oblast je Korejská lidově demokratická republika."

Byl by to skvěle napsaný antiutopický příběh, kdyby to však nebyla realita. V každé kapitole se autorka věnuje některému z důležitých témat, které se týká každodenního života tamního obyvatelstva - od energetické krize, přes hladomor až po lásku.

"Ať žije Kim Ir-sen.
Kim Čong-il, slunce 21. století.
Žijeme po svém.
Uděláme, co nám strana řekne.
Není světu co závidět."

Téměř po celou dobu knihy jsem srovnávala komunistický režim, který byl v minulém století u nás a tento severokorejský. Sice jsem komunismus nezažila na vlastní kůži, ale poměrně dost informací se dá získat z vyprávění rodičů a prarodičů, navíc má naše generace poměrně velké množství literárních i jiných pramenů, kde se může něco dozvědět. Každopádně to vypadá, že náš režim byl docela slabý odvar toho korejského. Na druhou stranu se to, ale nedá moc srovnávat, v každé zemi byly pro režim jiné podmínky.

"Korejce rozzuřil, že jejich země byla rozdělena podobně jako Německo. Vždyť přece ve 2. světové válce nebyli útočníkem, ale obětí. V té době se o sobě vyjadřovali s despektem, jako o "krevetě mezi velrybami". Cítili se drceni zájmy supervelmocí."

Docela často mě napadalo, zda nás okolní vyspělejší země viděly stejně, jako my teď vidíme KLDR? V knize můžete dokonce nalézt zmínku o "české nemocnici", v 60. letech minulého století českoslovesnká vláda poslala do Koreje nemocniční přistroje (rentgen), díky, kterým mohli zmodernizovat jednu z tamních nemocnic. 

"Nejneobvyklejší ale bylo, že Čun-sang měl domácího mazlíčka. Byla to korejská rasa zvaná pchungsanská, chundelatý pes s bílou srstí podobný špicovi. Někteří Korejci sice chovali psy jako užitková zvířata, z velké části na maso do ostrého guláše, kterému říkali posintchang, ale nikdo neměl psa doma jako společníka. Kdo by si mohl dovolit krmit ještě jednoho tvora navíc?"

Severokorejská vláda má v rukou obrovskou propagandu, díky které si obyčejní obyvatelé myslí, že mají obrovské štěstí, že se narodili právě v severní části Korejského poloostrova. I když dlouhá léta hladověli, stále uctívali své vůdce Kim Ir-Sena, po něm Kim Čong-Ila a teď i Kim Čong-Una. Zároveň si je zbožšťovali a uctívali jejich portréty a sochy na náměstí (to vše samozřejmě povinně). 

"Dával si také pozor, aby nevzbudil závist. Nosil sice tlusté vlněné ponožky z Japonska, přičemž většina dětí neměla ponožky vůbec, ale skrýval je pod dlouhými nohavicemi a doufal, že si nikdo ničeho nevšimne. Poději sám sebe popsal jako citlivé zvířátko s velkýma cukajícíma ušima, které stále zkoumá, odkud se může vynořit dravec."

Stejně jako v Orwellově románu 1984 ideopolicie sledovala každé vaše hnutí tváře a každý váš pohyb, tak i tady sledují vás. Stačí nedostatečně truchlit při smrti vůdce nebo z něj nebýt patřičně nadšen a máte na krku více než problém, často skončíte v pracovním táboře, ve vězení nebo dokonce i na popravišti.

"V obchodním centru byly potraviny, papírnictví a textil. Na rozdíl od Sovětského svazu se v severní Koreji málokdy tvořily fronty. Pokud si člověk chtěl koupit něco většího, třeba hodinky nebo kazetový přehrávač, musel si zažádat u své pracovní jednotky o povolení. Jen peníze nestačily."

Celá kniha se mi velice dobře četla, i když věci, o kterých pojednávala, nebyly příjemné, musela jsem číst stále dál a dál, abych se dozvěděla další zvěrstva, která představitele státu na běžných občanech praktikovala. Byla jsem tím jako by uhranutá, bohužel mi pak došlo, že se nejedná jen o velice dobře napsanou fikci, ale o realitu, která je běžná pro několik milionů obyvatel. Každopádně jsem u příběhů hodně přemýšlela. Navíc jsem se dozvěděla spoustu nového o severokorejských poměrech.


Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji nakladatelství Kniha Zlín, jemuž děkuji za opravdu silný zážitek z přečtení knihy. 




sobota 26. července 2014

Co je nového?

Nejen knižní novinky

Opět se mi poštěstilo jet do Brna, a tak jsem si udělala radost pár věcmi. Opět jsem se stavila v Levných knihách, ale i v Tescu a  C&A.


Moc jsem se těšila, až si tyto náušnice vezmu, ale když jsem přijela a chtěla jsem si je nasadit, zjistila jsem, že mají upadené oušku, budu je muset zkusit reklamovat...


Konečně jsem objevila krásný šátek, je zvláštní, že prodávají většinou jen šály, na šátky narazíte už málokdy.


Další kniha od Agathy, 18 oříšků k rozlousknutí jsem dokonce ještě ani nečetla.


Na Fanfána Tulipána jsem se dlouho chodila dívat, ale až teď jsem si ho konečně koupila...


Musím se rovnou přiznat, že Štvance jsem si koupila, protože se mi moc líbila obálka, nicméně myslím, že i příběh bude skvělý.

pátek 25. července 2014

Five Things

Five Things


Vesnička na dlani, pohled z naší nové obecní vyhlídky...


Mamka mého Milého nám z Chorvatska dovezla krásně vypadající čajové pečivo, které vypadá, jako broskve v cukru, a samozřejmě je i dobré...


Přírodní mýdlo nám zase pro změnu dovezli známí z Turecka...


Slunečnice otáčející se za sluncem k létu neodmyslitelně patří...


Moc se mil líbí psí plemeno King Charles Španěl, když jsem uviděla u sousedů štěňátko, musela jsem si ho alespoň na chvíli půjčit, samozřejmě s jejich dovolením...

pátek 18. července 2014

Five Things

Five Things


Čas sladkých a lahodných meruněk je konečně tady! Letos jsou obzvlášť lahodné a šťavnaté...


Meruňkový džem se bude obzvlášť v zimě hodit na čerstvou vánočku nebo na palačinky...


Rozkvetlé růžové muškáty nám teď překrásně zdobí dvorek...


Pohled na sklep ze zadní strany, když jsem byla malá, představovala jsem si, že v tom domečku budu jednou bydlet...


Starý a asi i nefunkční lis na hrozny, který je schován ve sklepě...

středa 16. července 2014

Co je nového?

Co je nového?

Minulý týden jsem si udělala malý výlet za svým Milým do Olomouce, kde se přes školní rok v pracovním týdnu zdržuji, ale o prázdninách jsem většinu času doma u rodičů v jedné jihomoravské vesnici. Samozřejmě jsem domů nedojela s prázdnou, protože jsem využila letních slev a pár věcmi si udělala radost.



Tmavě modré botky na klínu jsou asi prvními lodičkami s volnou špičkou, které mě netlačí v předu do prstů. Navíc mají příjemnou výšku podpatku, ve kterém se nějaká ta hodina dá v pohodě vydržet.


Samozřejmě jsem nevynechala ani návštěvu Levných knih. Z lodiček do traktoru by měla být vtipná a romantická kniha, jako stvořená na léto. Serena se pro změnu odehrává v prostředí řezbářské firmy v Bostonu.


Slevy se nevyhnuly ani Dobrovskému. Cranford: Zpovědi pana Harrisona jsem už četla, ale ještě jsem je nevlastnila, a tak jsem to napravila. Oběd v Paříži byl jasnou volbou, mám moc ráda knihy z prostředí Francie, a když jsou navíc kapitoly prokládány recepty...


Větší černé psaníčko sháním už nějakou dobu, zjistila jsem, že nemám žádnou kabelku na slavnostnější události nebo, když chci být prostě za dámu. Vrchní díl je lesklý a spodek má vzor hadí kůže.


Romantický hrneček na kávu je ve skutečnosti zelenkavý, má skvělou velikost, není malý jako šálek, ale ani tak velký, jako klasický hrnek. Má tedy ideální velikost na mou oblíbenou kávu.


Roztomilé ponožky mi budou zpříjemňovat běžné podzimní dny, a nebo naopak budou navozovat slavnostní atmosféru ve dnech, kdy si budu jen číst, relaxovat a trávit čas sama se sebou.


Sluneční brýle s tmavě fialovými skly jsou velice příjemné na oči.


Bez náušnic by to ani nešlo, už se nemůžu dočkat, až si je vezmu na sebe.


A pro změnu dalších několik náušnic, ale já si vážně už hrozně dlouho žádné nekoupila, tak jsem si to musela vynahradit. 

Co jste si v poslední době pořídili Vy? Jen se pochlubte...

neděle 13. července 2014

Jarmark marnosti

Jarmark marnosti

Podtitul: Román bez hrdiny
Autor: William Makepeace Thackeray
Originální název: Vanity Fair
Přeložil: Aloys Skoumal
Vydalo: Academia
Rok vydání: 2010
Počet stran: 712

Román, který je satirickou kritikou anglické společnosti 1. poloviny 19. století, vycházel na pokračování v letech 1847 až 1848.
Hlavní postavou je Becky, dcera francouzské tanečnice a neúspěšného malíře vynikající inteligencí a schopnostmi, jenž ji pomohou ve společenském postupu a právě na její postavě Thackeray ukazuje, jak fungovala chamtivá a požitkářská anglická společnost doby napoleonských válek.V roce 2004 byl slavný román zfilmován s Reese Whitherspoon v hlavní roli.


"Tatínek slečny Sedleyové byl londýnský obchodník a byl dost zámožný, slečna Sharpová byla oproti tomu pouhá starší žačka, opakující lekce za byt a stravu, slečna Pinkertonová se domnívala, že toho pro ni udělala až dost, natož aby jí při odchodu ještě poctila Slovníkem."

Amálie Sedleyová a Rebecka Sharpová odjíždějí z akademie slečny Pinkertonové, aby se mohly vrhnout do víru skutečného života. Poměrně dobře zajištěná Amálie je velice milá, tichá a přátelská dívka, která má už od dětství namluveného svého milého pana Osborna. Naopak Becky je sirotek bez postavení a peněz, za to s obrovskou ctižádostí, k Amálii jede pouze na návštěvu, brzy má nastoupit jako guvernantka u sira Crawleyho. 

"Sir Pitt nevypadal ani zdaleka tak, jak jsme si my hloupé holky baroneta představovaly, když jsme v Chiswicku četli Cecílii. Je tak docela jiný než lord Orville, že si to ani představit nelze. Jen si považ: podsaditý, pomenší, sprostý a špinavý stařík, v zvetšelých šatech a odřených kamaších, bafá z ohavné dýmky a sám si v hrnci vaří večeři. Mluví venkovským nářečím a staré posluhovačce i drožkaři, který nás odvážel do hostince, odkud vyjíždí dostavník, vynadal, co se do něho vešlo."

Skvěle vykreslené postavy tehdejší anglické společnosti, mnohdy spíše jejich satirické podoby. Po celou dobu příběhu sledujeme především tyto dvě ženské hrdinky, je zajímavé pozorovat, kam se která z nich ve společnosti dostane. I když je kniha poměrně rozsáhlá, ani stránku jsem se nenudila, čtení mi šlo velice rychle "od ruky". 

"I rozhodla se moudře, že bude s rodinou v Queen´s Crawley vycházet po dobrém, a umínila si, že se ve svém okolí spřátelí s kdekým, kdo by jí v tom snad překážel."

Pokud máte rádi Jane Austenovou nebo sestry Brontëovy, určitě Vám ji doporučuji a pokud nemáte, zkuste si ji také přečíst, třeba budete příjemně překvapeni.

pátek 11. července 2014

Five Things

Five Things


Zdánlivě naprosto obyčejné nože, ale od střenky se nádherně odráží světlo a dělá překrásnou duhu, hned mám při krájení lepší náladu...


Po dlouhé době jsem vytáhla čtečku, abych si mohla přečíst svoji první e-knihu ke zrecenzování...


Fazolové věže v zahradě...


Skvělý Jarmark marnosti, i když má přes 700 stran, velmi dobře se čte a rychle to ubíhá, už brzy se můžete těšit na recenzi...


Jediný modrý květ hortenzie (ostatní jsou jen růžové) je den ze den nádhernější...

pátek 4. července 2014

Five Things

Five Things


Výborná malinová marmeláda a černý rybíz prosypaný cukrem...


Překrásný západ slunce...


Perníková chaloupka i s Jeníčkem a Mařenkou a Babou Jagou stojí nedaleko nádražní haly v Brně - Chrlicích, pokaždé kolem ní jezdíme vlakem do Brna, občas se poštěstí a zastavíme přímo u ní...


Překrásné hortenzie mají květ zbarvený podle kyselosti/zásaditosti půdy, ale je mi záhadou, proč je jediný květ modrý a zbytek růžový...


O víkendu u nás proběhly už tradiční Babské hody...

čtvrtek 3. července 2014

Agatha Christie I

Agatha Christie I

Pokud bych si měla zvolit jen jednoho spisovatele, kterého mám opravdu ráda, byla by to určitě královna detektivek - Agatha Christie. Přečetla jsem od ní desítky knih, a přesto o žádné nemůžu říct, že by se mi nelíbila. O nikom jiném, tohle říct nemůžu. Celou základní a i půlku gymnázia jsem se jí bránila, ale nakonec jsem jí naprosto podlehla. Přináším Vám pár tipů na knihy, které si od ní můžete přečíst.

Prasklé zrcadlo

Překrásná filmová hvězda Marina Greggová se se svým manželem, režisérem Jasonem Ruddem, přestěhuje do zdánlivě ospalého městečka St. Mary Meadu. Při charitativním večírku, který pořádá filmová hvězda, je zavražděna jedna z pozvaných žen. Případ se dostává až ke Scotland Yardu, slečna Marplová však začíná pátrat po vlastní ose...

Vražda na faře

V poklidném městečku St. Mary Mead došlo v vraždě, a to rovnou na faře. Když se vikář vrátí domů z pochůzek, objeví ve své pracovně zastřeleného plukovníka Protheroa, kterého většina místních neměla ráda. Plukovníkova žena má navíc poměr s mladým malířem, který portrétuje její nevlastní dceru. Slečna Marplová si v této knize odbude svou "premiéru".

Místo určení neznámé

Ve světě dochází k podivným zmizením, obvykle mladých, úspěšných vědců. Zmizí i Thomas Betterton, který nedávno učinil velký objev. Vyšetřující, který má případ na starost potká Hilary Cravenovou, která je velice podobná vědcově ženě Olive. Spolu s Hilary se dohodnou na velice promyšlené, ale zároveň riskantní lsti. Nahradí mrtvou Olive, rusovlasou Hilary a začnou se dít nevídané věcí...


Nakonec přijde smrt

Celý příběh je zasazen do neobvyklého prostředí, odehrává se v Egyptě 2000 př. n. l. Mladá vdova Renisenb se vrací do otcovského domu, který se zdá stejný, jako předtím, než odešla. Otec si však přiveze ze své cesty po Nilu mladou a krásnou konkubínu Nofret. Po jejím příchodu se vše změní, jako by kolem sebe rozsévala zlo. Není tedy divu, když ji jednoho dne najdou mrtvou.

Nemesis

Slečna Marplová dostane od zemřelého pana Rafiela, prostřednictvím jeho právníků, velmi dobře finančně ohodnocenou nabídku. Podle pokynů se vydává na výlet autokárem po britském venkově. Snaží se přijít na to, co po ní její přítel chtěl, postupně se zamotává do celého dávného příběhu, aby jej svým brilantním způsobem opět rozlouskla.