Romeo, Julie a tma
Autor: Jan Otčenášek
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 168
Celý příběh se odehrává v Praze za druhé světové války, protižidovská politika se zostřuje, navíc právě proběhl úspěšný atentát na Heydricha. Maturant Pavel se toulá parkem, přisedne si na lavičku k mlčenlivé dívce. Díky náhodnému světlu zjistí, že je Židovka. Veden náhlým popudem se rozhodne ji ochránit.
"Staré domy jsou jako staří lidí: plny vzpomínek. Mají svůj osobitý život a tvář. jejich puchřející zdi vsákly již snad všechny pachy, které přebývají v blízkosti lidských příbytků. Dávno z nich vyprchala nic neříkající vůně malty a vápna, tak příznačná pro ty moderní a někdy i trochu fádní krabice na předměstských pláních, které se dosud nevzmohly na své dějiny. Zdi starých domů jsou jako živé. Jsou oživeny osudy, které se mezi nimi odehrávaly."
Ester přebývá v Pavlově komůrce, která je za otcovou krejčovskou dílnou. Atmosféra se stává stále hustší, razií na Židy stále přebývá. Oba mladí se začínají stále více strachovat. Postupně se spolu sbližují, i přes válku se jim daří prožívat svou první lásku na plno.
"I v komíhavém světle, které klouzlo po dívčí postavě proti němu, si stačil povšimnout, že na pomačkaném kabátku je přišita jasně žlutá hvězda s černým nápisem vprostřed: JUDE."
Smutný příběh lásky, která se zrodila na pozadí tragických událostí druhé světové války. Příběh mi lehce připomíná Petra a Lucii od Rollanda, ovšem jen svým námětem mladé lásky během války. Tím ovšem veškeré společné rysy končí. Pavel je za svou odvahu pomoci pronásledovanému člověku odměněn prostřednictvím lásky, která mezi dvěma mladými lidmi v krátké době vznikla.
"Nevnímal vlastně nic kolem sebe, utopen ve zlých starostech. Zpočátku si představoval - bláhovec - všechno jednodušší. Tady jsme: ona a já! Ale záhy se ukázalo, že jen uživit v téhle bídě osmnáctiletého človíčka je obtížný úkol a že nestačí jen denně oddělovat ze svého talíře chudou porcičku a tajně ji pronášet před zraky rodičů, nemají-li oba zeslábnout hlady."
Toto klasické dílo rozhodně patří mezi ty, které by si měl přečíst každý. Není to zrovna veselé čtení, ale je dobré si uvědomit, že se máme dobře, když žijeme v době míru, máme být za, co vděční. Jsem moc ráda, že kniha je součástí většiny seznamů povinné četby, některým to sice může příběh znechutit (mám na mysli tu povinnost), ale na druhou stranu určitě bude i mnoho těch, kterým se zalíbí a zanechá v nich svou stopu.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.
Žádné komentáře:
Okomentovat