Nepřítel mého nepřítele

Nepřítel mého nepřítele

Autor: Kateřina Petrusová

Vydalo: Nakladatelství Fragment

Rok vydání: 2013

Počet stran: 360

Vždycky jsem si myslela, že bych udělala cokoliv, abych mohla ochránit nevinné lidi před padouchy a zločinci. I když už jsem nebyla ve službě, ctila jsem zákon a nikdy jsem neprojela ani pitomou stopku. Nikdy jsem si nesedla do auta. opilá. Nikdy jsem nikoho nenapadla, pokud nepočítám zásahy u policie.

A teď půjdu hrát někoho jiného, a jakmile budu mít příležitost, zabiju cizího chlapa.

Na chvilku mě napadlo, že je to možná tím, že je podle Tora mafián. Ale pak mi došlo, že i kdyby to byl makléř, lékař, učitel nebo reverend, šla bych do toho taky.

Už jsem chápala, co přesně znamená, když jste odhodlaní pro své dítě udělat všechno.

"Nebylo těžké hrát hysterickou, zničenou ženu, která se potřebuje ukrýt v azylovém domě. Ne když ten sráč měl Amy. Ne když jsem strávila většinu dne v nenápadném motelovém pokoji v Queensu a střídavě brečela bezmocí a zuřila neovladatelným vztekem. Toro byl celou dobu ledově klidný, a dokonce mi v jednu chvíli nabídl kapesník."

Joana je bývala policistka ze zásahové jednotky, při jedné z akcí ji drogový dealer v přestrojení pozná, nechá ji jít. Po několika letech Jo pracuje v bezpečnostní agentuře, jednoho dne se jí ozve Tora, unesl její dceru Amy a požaduje za ni výkupné v podobě vraždy.

"Stůl byl u zdi. Pořád na nohách, takže s ním nikdo nehodil, ale rozhodně se s ním hýbalo. Za stolem stál člověk v jakési uniformě, vypadal jako hlídač z obchodního centra. Držel před sebou elektrický paralyzér a ječel. To on vydával zvuky, které zněly jako ženský řev. Vřískal i teď, protože si ještě nevšiml, že jsme v místnosti. Křičel na ženu, která byl na druhé straně stolu zády k nám. Oháněla se po něm klávesnicí od počítače."

Joan se má v přestrojení dostat blízko k Robertu Bavettovi a zabít jej. Bývalá policistka sehraje svou roli na jedničku, pak ale udělá něco nečekaného, svěří se se svými problémy právě Robertovi. Bude jí věřit? Podaří se osvobodit malou Amy? A budou všichni v bezpečí?

"Dřív mi čekání nevadilo. Před pár lety jsem dokázala sedět v autě a čekat hodiny. Čekat v bytě, až budu moct nastoupit do akce, jsem zvládala i celé dny. Pořád jsme na něco čekali a mně to nevadilo, byla to součást práce. Až teď jsem pochopila přirovnání jako lev v kleci."

Pokračování příběhu Bavettových se tentokrát zaměřilo na staršího Roberta, kterého známe už z minulého dílu. Joan je oproti Paige mnohem cílevědomější a sebevědomější. Příběh je psán trochu jiným stylem než předchozí, střídají se tu vyprávění z pohledu Joan a Roberta, i když se nacházejí ve stejné situaci na stejné místě. Ale kniha se opět četla velice dobře a měla jsem ji přečtenou během dvou dnů.

Za poskytnutí recenzního výtisku vděčím nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením. Knihu si můžete zakoupit ZDE.