sobota 21. června 2014

Osud je černý jezdec

Osud je černý jezdec

Autorka: George Eliotová
Originální název: The Lifted Veil, Brother Jacob
Přeložila: Kristýna Julinová
Vydalo: ČAS, s. r. o.
Rok vydání: 2010
Počet stran: 152

George Eliotová patří spolu s Jane Austenovou a sestrami Brontëovými k nejčtenějším a nejuznávanějším anglickým autorkám své doby. Přesvědčí Vás o tom nejen v obsáhlých románech, ale i v povídkách, z nichž dvě si nyní můžete přečíst v dynamickém, vášnivém překladu Kristýny Julinové. Povídku Opona budoucnosti vypráví muž na sklonku svých dní, který byl obdařen neblahým darem číst myšlenky jiných a předvídat věci příští, a může nás těšit, že se její část odehrává v magické Praze. Láska se v ní mísí s nenávistí, naděje se zklamáním, okamžiky úlevy s marnou snahou vypravěče setřást svou nezáviděníhodnou schopnost… A nade vším ční jeho milovaná manželka jako krásná, ale také velmi záhadná a temná postava. V povídce Bratr Jakoubek se setkáváme s vychytralým Davidem Levým a jeho duševně zaostalým, avšak svým způsobem bystrým bratrem Jakoubkem, který Davida přistihne u špatného skutku a jako nelítostná Nemesis se zjeví ve chvíli, kdy se David vrací ze Západní Indie a pod smyšlenou identitou stoupá na společenském žebříčku. George Eliotová zaujme austenovsky prokreslenými charaktery postav, mistrovským líčením prostředí, nečekanými dějovými zvraty a v neposlední řadě smyslem pro humor. Její povídky neztratily ani po půl druhém století svůj půvab a potvrzují její oprávněnou přítomnost mezi největšími spisovatelkami 19. století.


"Ještě stále opojen tou vůní jsem se vrátil do salónku - ten však už nebyl prázdný. Před skládací čínskou zástěnou stál můj otec, po jeho pravici paní Zlatková a po levici - ta štíhlá dávka s blond vlasy, dychtivým výrazem ve tváři a pronikavýma očima, které na mne zvídavě, s náznakem úsměvu upírala."

První z povídek Opona budoucnosti se částečně odehrává v Praze. Hrdinou je mladý muž, který umí nahlížet do myšlenek druhých lidí. Z počátku jej přitahuje snoubenka jeho bratra, protože je jediná, které myšlenky číst nedokáže, je tedy rád v její společnosti, kde mám klid. Později, ale zjistí, že osud je spojí dohromady, a tak se tomu snaží zabránit.


"David mohl vymýšlet nádherné věci, pokud šlo o dorty s polevou, a mohl mít ty nejliberálnější názory na cukrářský obor; v jiných směrech jej však jistě omezoval nedostatek znalostí a praktických dovedností - a svět je tak nevýhodně uspořádán, že matné povědomí o tom, že něco dobře umíte, vám ještě v žádném oboru podnikání úspěch nezaručí."

Ve druhé povídce ukradne syn matce peníze, o kterých si myslí, že na ně má nárok. Jeho zaostalý bratr jej nachytá, podaří se mu ale vyklouznout a odplout do Indie. Po nějaké době se vrací zpátky do rodného kraje, vytvoří si novou identitu a pronajme si obchod ve vzdálené vesnici. Svou pílí a obchodním nadání, ale hlavně díky svému hezkému zjevu se brzy vyšvihne mezi maloměstskou "smetánku". V tu chvíli se u něj objeví jeho bratr.


"Jelikož se Jakoubkovi nedařilo víko sundat, podal dózu v dobré víře bratrovi. David odšrouboval víčko a zakroutil hlavou, zatím co Jakoubek strčil dovnitř prsty a vytáhl jeden zlaťák, aby okusil, zda byla proměna v bonbóny úspěšně dokončena."


Oba příběhy mají společné, že hlavní hrdiny vždy dostihne osud. První příhoda je lehce strašidelná a velmi napínavá. Druhá je oproti tomu humorná, ale takovým tragikomickým způsobem. Příjemná změna oproti sestrám Bronteovým a Jane Austenové. (Samozřejmě tím neříkám, že by mě nudily, to se ani náhodou nemůže stát!)

pátek 20. června 2014

Five Things

Five Things


Ve středu jsme se s mým Milým vydali do Lednice, kde jsme si kromě pohádkové atmosféry mohli "vychutnávat" i tropické vedro. Nádherný minaret je vidět ze zámeckých oken...


Pohádkový zámek mi připadá jako z jiného světa...


Skleník s tropickými rostlinami je další z mých oblíbených míst v Lednici...


Umyvadlo v zámecké koupelně bych chtěla mít i doma, je překrásné...


Úžasná lucerna obklopená růžemi musí být zcela jistě ta z Narnie...

Lednice se mi zalíbila tak moc, že pravděpodobně o ní napíši ještě víc v jednom samostatném článku.

čtvrtek 19. června 2014

Aktuálně

Nečekaně velký nákup


Před pár dny jsem si zajela do Olomouce, kde jsem se nezapomněla stavit do svých oblíbených antikvariátů a samozřejmě i velmi dobře zásobených Levných knih. Původním záměrem bylo koupit si dvě nebo maximálně tři knihy. Teď můžete spolu se mnou zhodnotit, zda se mi můj záměr povedl ( i když už z první fotky vidíte, že rozhodně, ne).


A které knihy mě svedly ke koupi?



Agatha Christie je moje nejoblíbenější spisovatelka. Přečetla jsem od ní už desítky knih a přišel čas, abych si její příběhy začala pořizovat do své knihovny. Nakonec přijde smrt je malinko netradiční, protože se neodehrává na počátku 20. století, ale mnohem dříve, i tak je příběh velmi poutavý.


Dekameron jsem četla už jednou na střední, už dlouho jsem kolem tohoto vydání v Levných knihách chodila, a konečně jsem se rozhodla si koupit.


Útloučká knížečka má uvnitř příběh z konce druhé světové války. Mladá žena je donucena dovést vojáka přes hranice do Rakouska.


U tohoto typu knih bývám obvykle dost zklamaná kvalitou. Jane Austenové se jen tak někdo nedokáže vyrovnat. I tak se chci dozvědět více o Dcerách pana Darcyho, snad budu příjemně překvapena.


Příběh o manželské krizi dává tušit poměrně dobrému základu pro zajímavý příběh. Doufám, že se dočkám romantiky i napětí.


Opravdová klasika, kterou jsem ke své hanbě ještě nečetla, proto to chci, co nejdříve napravit.


Další klasika, která by neměla chybět v žádné knihovně, ani moje není vyjímkou. Napoleonské války a italský šlechtic? Pravděpodobně kombinace rozehrávající skvělý příběh, nemyslíte?



Muž zklamaný lidským počínáním, navíc od Karla Čapka. Co víc dodat?



K násilí náchylný truhlář, humánní starší žena - dvě hlavní postavy novely, odehrávající se na malém městě ve 40. letech 20. století.



V poslední době jsem na několika blozích četla chválu na tuto knihu, tak proč ji nezkusit? Jedinou jinou knihu na stejné téma byl Erebos, od kterého jsem se nemohla odrhnout. Myslím, že by mohla být alespoň stejně skvělá.


Navíc jsem objevila spoustu překrásných záložek, kdybych měla více času, asi bych si jich domů odnesla daleko víc.


Naštěstí lze v Levných knihách koupit i bezvadná slaměná taška, která se mi bude hodit na léto, nejdřív ale musela projít zatěžkávacím testem, a to sice odnést bez úhony všechny mé nové knihy...

Jaké knihy (nebo i klidně něco jiného) jste si v poslední době koupily Vy? 

středa 18. června 2014

Rok v Provenci

Rok v Provenci

Autor: Peter Mayle
Originální název: A Year in Provence
Přeložil: Paul Millar
Vydalo: Argo
Rok vydání: 2013
Počet stran: 208


Rok v Provenci, kniha britského publicisty a spisovatele Petera Mayleho, nás provází měsíc po měsíci rokem novopečeného majitele domu v Provenci. S anglickým humorem v jeho nejlaskavější podobě nás autor seznamuje s radostmi i úskalími života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, které dosud znal pouze jako turista. 

Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Občasné potíže s úřady či rekonstrukcí domu jsou mnohonásobně vyváženy krásnou přírodou, kulinářskými zážitky, poznáváním neobvyklých zvyků, sportů a nových přátel.
Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, posloužila jako předloha pro TV seriál a získala prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu a řadu dalších ocenění.


"Něco na nás jim však působilo starosti. Nejen pokud šlo o budoucí sousedy, ale o společníky. Z oblaku výparů vydávaného místní kořalkou marc, z dýmu černého tabáku a z husté mlhy provensálského přízvuku se konečně vynořilo, o co vlastně šlo."

Britský spisovatel se s manželkou přestěhují do prosluněné Provence, v knize popisuje své začátky v této oblasti Francie. Měsíc po měsíci popisuje své začátky v této zemi, ale tradice a zvyklosti. Místní obyvatelé jsou ke všemu novému poměrně nedůvěřiví, trvá velmi dlouho než vás začnou brát alespoň jako člověka hodného jejich zájmu. 

"Způsob našeho života se změnil kvůli zedníkům. Jestli jsme vstali v půl sedmé, tak jsme se mohli nasnídat v klidu. Jestli jsme vstali později, pro hluk z kuchyně jsme jeden druhého ani neslyšeli. Jednoho rána, když se vrtačky a pneumatické kladivo dostaly opravdu do ráže, jsme zahlédl, jak se rty mé ženy pohybují, ale neslyšel jsem ani hlásku. Až mi podala papírek, na kterém stálo: Vypij si kafe, než se ti do něj napráší."


Obyvatelé Provence jsou obzvlášť velkými labužníky, můžeme tedy nahlédnout i pod pokličku restauracím v okolí Luberonu, poznáme, jaké počasí je, v kterou roční dobu typické. Také obyvatelé jsou dost specifičtí, na jednu stranu rychlá rozhodnost a na stranu druhou zvláštní laxnost, se kterou se budete muset naučit počítat. 

"Je životním pravidlem, že zvoní-li telefon v neděli mezi polednem a třetí, volá Angličan. Francouze by ani nenapadlo někomu narušit nejpříjemnější jídlo celého týdne. Měl jsem to nechat zvonit. Tony od reklam se vracel a podle zvuku telefonu soudě byl nebezpečně blízko."

Autor pojal celou Provence s veškerým obyvatelstvem, zemí, jídlem a dalším zvláštnostmi s nadhledem a humorem. Rok v Provence patří ke knihám, které přečtete jedním dechem a toužíte hned číst dál o lidech z Luberonu. Není divu, že po vydání knihy ve Velké Británii následoval obrovský příliv turistů do této oblasti.  Knihu rozhodně každému doporučuji, obzvláště k letnímu čtení. Stačí už jen natrhat pár snítek levandule, dát si rajčata s olivovým olejem a bazalkou, k tomu sklenička výborného vína a můžete se do toho pustit!

úterý 17. června 2014

Toulky po Provence

Toulky po Provence

Podtitul: Průvodce, který vás bude bavit!
Autorka: Jaroslava Dvořáková
Vydalo: Fragment, s. r. o.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 128

Provence – jeden z nejkrásnějších regionů Francie.
Vydejte se na cestu krajem provoněným levandulí, tymiánem a mořem. Čeká vás jižní slunce, milí lidé, krásná příroda a bohatá historie. 
S tímto netradičním průvodcem se dostanete Provence pod kůži. Dozvíte se informace, které v běžných průvodcích nenajdete. Zajímavosti z oblasti historie, kultury, sportu nebo života slavných osobností.
Průvodce, který vás bude bavit!

"Kdo je tedy vlastně pravý Francouz?
V minulosti měli Francouzi mnoho kolonii, odkud si do Evropy přiváželi z různých kontinentů otroky na práci . A dnes po celé Francii žije hodně přistěhovalců, kteří mají francouzské občanství. Leckdy je lidé považují za přistěhovalce, ale oni jimi často už po několik generací nejsou."

Kniha nás provází částí Francie, zvané Provence. Celé Provence je rozděleno do oblastí. každá oblast je v úvodu kapitoly představena, zmiňuje se její poloha jak na mapě, tak i co se týká terénu. Několik vybraných měst a vesniček, které stojí za zmínku.

"Původně se jednalo o pruh území podél Středozemního moře v oblastí Lví zátoky (Golfe de Lion) zhruba od Perpignanu před deltu řeky Rhony a Marseille až téměř k Toulonu. Římané nikdy nedali této  jižní části Francie žádný název, říkali jí prostě provincie. Až toho pak vznikl francouzský název v tohoto regionu, který se dnes nazývá Provence."

Podtitulem knihy je Průvodce, který vás bude bavit! Nemohu říct, že bych se nějak bavila, ale na druhou stranu jsem se rozhodně nenudila ke každému městu i oblasti byla spousta informací, které střídaly fotky, ke kterým mám malou výtku, a to sice tu, že byly moc malé na to, abych si je pořádně prohlédla. Je pravda, že pokud mě něco zaujme není nic jednoduššího, než si daný objekt zadat do internetového vyhledávače a najít větší fotografie.

"Při vyslovení slova Provence si představíme sluncem ozářeným jihovýchodní kraj Francie. V letních měsících teplé moře, plní pláže, spoustu levandule, dobrého vína a restaurací s velkým množstvím francouzských specialit, především fruits de mer (plody moře). To znamená nejenom desítky druhů ryb, ale i mořských živočichů, jako jsou chobotnice, krevety, krab či ústřice."

Rovnou musím přiznat, že průvodce čtu spíše sporadicky. Každopádně jsem se moc ráda dozvěděla spoustu informací o mé oblíbené části Francie. Na tomto typu knih se mi líbí, že máte všechny potřebné informace pěkně pohromadě, navíc přehledně poskládané.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.