Osud je černý jezdec

Osud je černý jezdec

Autorka: George Eliotová

Originální název: The Lifted Veil, Brother Jacob

Přeložila: Kristýna Julinová

Vydalo: ČAS, s. r. o.

Rok vydání: 2010

Počet stran: 152

George Eliotová patří spolu s Jane Austenovou a sestrami Brontëovými k nejčtenějším a nejuznávanějším anglickým autorkám své doby. Přesvědčí Vás o tom nejen v obsáhlých románech, ale i v povídkách, z nichž dvě si nyní můžete přečíst v dynamickém, vášnivém překladu Kristýny Julinové. Povídku Opona budoucnosti vypráví muž na sklonku svých dní, který byl obdařen neblahým darem číst myšlenky jiných a předvídat věci příští, a může nás těšit, že se její část odehrává v magické Praze. Láska se v ní mísí s nenávistí, naděje se zklamáním, okamžiky úlevy s marnou snahou vypravěče setřást svou nezáviděníhodnou schopnost… A nade vším ční jeho milovaná manželka jako krásná, ale také velmi záhadná a temná postava. V povídce Bratr Jakoubek se setkáváme s vychytralým Davidem Levým a jeho duševně zaostalým, avšak svým způsobem bystrým bratrem Jakoubkem, který Davida přistihne u špatného skutku a jako nelítostná Nemesis se zjeví ve chvíli, kdy se David vrací ze Západní Indie a pod smyšlenou identitou stoupá na společenském žebříčku. George Eliotová zaujme austenovsky prokreslenými charaktery postav, mistrovským líčením prostředí, nečekanými dějovými zvraty a v neposlední řadě smyslem pro humor. Její povídky neztratily ani po půl druhém století svůj půvab a potvrzují její oprávněnou přítomnost mezi největšími spisovatelkami 19. století.

"Ještě stále opojen tou vůní jsem se vrátil do salónku - ten však už nebyl prázdný. Před skládací čínskou zástěnou stál můj otec, po jeho pravici paní Zlatková a po levici - ta štíhlá dávka s blond vlasy, dychtivým výrazem ve tváři a pronikavýma očima, které na mne zvídavě, s náznakem úsměvu upírala."

První z povídek Opona budoucnosti se částečně odehrává v Praze. Hrdinou je mladý muž, který umí nahlížet do myšlenek druhých lidí. Z počátku jej přitahuje snoubenka jeho bratra, protože je jediná, které myšlenky číst nedokáže, je tedy rád v její společnosti, kde mám klid. Později, ale zjistí, že osud je spojí dohromady, a tak se tomu snaží zabránit.

"David mohl vymýšlet nádherné věci, pokud šlo o dorty s polevou, a mohl mít ty nejliberálnější názory na cukrářský obor; v jiných směrech jej však jistě omezoval nedostatek znalostí a praktických dovedností - a svět je tak nevýhodně uspořádán, že matné povědomí o tom, že něco dobře umíte, vám ještě v žádném oboru podnikání úspěch nezaručí."

Ve druhé povídce ukradne syn matce peníze, o kterých si myslí, že na ně má nárok. Jeho zaostalý bratr jej nachytá, podaří se mu ale vyklouznout a odplout do Indie. Po nějaké době se vrací zpátky do rodného kraje, vytvoří si novou identitu a pronajme si obchod ve vzdálené vesnici. Svou pílí a obchodním nadání, ale hlavně díky svému hezkému zjevu se brzy vyšvihne mezi maloměstskou "smetánku". V tu chvíli se u něj objeví jeho bratr.

"Jelikož se Jakoubkovi nedařilo víko sundat, podal dózu v dobré víře bratrovi. David odšrouboval víčko a zakroutil hlavou, zatím co Jakoubek strčil dovnitř prsty a vytáhl jeden zlaťák, aby okusil, zda byla proměna v bonbóny úspěšně dokončena."

Oba příběhy mají společné, že hlavní hrdiny vždy dostihne osud. První příhoda je lehce strašidelná a velmi napínavá. Druhá je oproti tomu humorná, ale takovým tragikomickým způsobem. Příjemná změna oproti sestrám Bronteovým a Jane Austenové. (Samozřejmě tím neříkám, že by mě nudily, to se ani náhodou nemůže stát!)