Pohádka Máje

Pohádka Máje

Autor: Vilém Mrštík

Vydal: Dobrovský, s. r. o.

Edice: Omega

Rok vydání: 2014

Počet stran: 328

Z Brna do Ostrovačic přijel hezký mladý hoch Ríša a hned ten samý večer vyrazil na bál. Byl obdivovatelem i velkým znalcem dívčí krásy, ale přesto ho setkání s půvabnou revírníkovic Helenou zaskočilo. I té se sympatický chlapec líbil. Jenže láska nemá nikdy na růžích ustláno. Helenka je velmi stydlivé vesnické děvče a Richard lehkovážný světák, který studuje v Praze práva a přitom se oddává různým neřestem a radovánkám. Pohádka máje patří mezi vrcholná díla české impresionistické literatury.

"Hluboké ticho zavládlo sálem, hosté ustupovali stranou, jako když se blíží nějaká vzácná osobnost. A všem bylo najednou, jako by do dusné místnosti zavanul příjemný dech lesní samoty. To horská Rusalka opustila svou tajemnou skrýš a přišla se podívat sem do tichého údolí, jak to vypadá u nás. Vešla nesměle, překročila práh a zarazila se. Oči divoce se jí rozlítly po sále a hledaly pomoc odkudsi zezadu. Než plesnivý její otec jemně ji vzal pod paží a poklonil se "staré paní", svěřuje jí svou dcerku."

Richard Gregor, kterému neřeknou jinak, než Ríša "studuje" práva v Praze. Více než do školy ale navštěvuje kavárny a hostince, kde se baví se svými známými děvčaty. Po jisté době začíná být tímto svým životem unaven, a tak se rozhodne navštívit svého strýce faráře v Ostrovačicích. Na bále, kterého se zúčastní uvidí překrásnou Helenku.

"Ríša vedl v Praze bohaprázdný život. Poštovní známky jinak nepřilepoval než nohama vzhůru, sirky jinak nerozžíhal než čmáranci o zeď, kalhot jinak neoblékal než obě nohy najednou. Mnoho pil, mnoho jedl, pozdě ráno vstával, pozdě chodil spát, po šest dní si hověl, sedmý den odpočíval."

Lesníkova dcera je z jeho dětí nejmladší. Otec už má jen ji, proto si ji dobře střeží. V zimě vyvede Helenku na ples, dívka nemá ráda hlučnou společnost a cítí se dost nejistě. Nakonec se nechá přesvědčit od tmavovlasého Ríši k jednomu tanci. Hned poté s lesníkem raději odjíždějí. Helenka si dál žije svůj klidný a ničím nerušený život v myslivně. Ríša se rozhodne, že se nevinné dívky musí zmocnit, a tak začíná kolotoč dvoření a přemlouvání. Má Ríša u Helenky šanci a měl by vůbec jejich vztah nějaký smysl?

"Tak nastaly pro Ríšu nejkrásnější časy, o jakých kdy vůbec snil. Chodil po polích, po lesích, obdivoval přírodu, miloval zahrady, stráně, slunce a s přednáškami pod paží dýchal čistý jarní vzduch."

Kniha se čte trochu hůře, protože je plná popisných, až lyrických pasáží nejen přírody, ale i myslivny. Musím uznat, že z každého popisu dýchá překrásná jarní příroda a vše si lze velice živě představit, avšak děj jako takový opravdu hodně zpomalují. Vlastní děj je poměrně jednoduchý, plný nevinnosti a romantiky. I když jsem knihu četla již podruhé, stále jsem měla problém prokousat se obtížnými popisnými pasážemi. Části děje mi to však bohatě vynahradily. Příběh se skvěle hodí k jarní romantice.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.