neděle 28. července 2013

Povídky z jedné kapsy

Povídky z jedné kapsy

Autor: Karel Čapek
Rok vydání: 2009
Počet stran: 152

Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování. Klasická díla Karla Čapka jsou ozdobou každé knihovny!

"Dobrá, ráno nato byla první věc, že mi Klára zase přinesla pugét modrých chryzantém. Potom jsem propátral svůj úsek, v každé hospodě jsem pil teplé pivo, jedl syrečky a ptal se lidí po modrých chryzantémách."

Soubor 24  krátkých detektivních povídek, které mají vždy nevšední náměty. Některé z nich spojují zápletky, kdy k vyřešení pomůžou nadpřirozené síly, věštkyně, ale i grafologové. Ve spoustě také vystupuje postava Dr. Mejzlíka, který svými logickými vývody vždy najednou vyřeší případ, trochu mi připadá jako belgický kavalír Hercule Poirot (i když rovnat se mu nemůže). Všechny povídky jednotlivě Vám představit nemůžu, tak vyberu své dvě nejoblíbenější:

"Všecko se dá falšovat nebo nastrojit, všecko je přetvářka nebo nějaký záměr, jenom náhoda ne, to se pozná na první pohled."

Modrá chryzantéma
Ani nevím, proč se mi tato povídka tak líbí, nejspíš protože se týká květin a modrá chryzantéma vypadá krásně.. Teď už je sice vyšlechtěna, ale v době psaní povídek ještě nebyla. Bohatí a vysoce postavení botanici se snaží tuto květinu vyšlechtit, ale nedaří se jim to. Velice prostá Klára nosí vypravěči květiny, zorganizují velké pátrání po květiny a kde ji nenajdou?

Šlépěje
Tato povídka se mi líbí hlavně proto, že i když to tak nevypadá, tak je záhadnější než všechny ostatní... Vždy, když si ji přečtu, přemýšlím pak několik dní, jak se to tedy mohlo stát? Muž se vrací domů zasněženou ulicí, bydlí až na jejím konci, u jeho domu jsou jedny šlépěje, které ale před domem končí, nikam nevedou, okolo je pouze neposkvrněný sníh.. Jak je to možné?


"V pokoji bylo takové ticho, že bylo slyšet chrčení pana Janowitze, pan Janowitz měl totiž vole."

Čapkovy povídky mám ráda hlavně z toho důvodu, že i když jsou kratinké, dokáže přesně vystihnout atmosféru, navíc i na těch stránkách je kolikrát více napětí než v některé obsáhlé knize. Je to prostě klasika, která se neomrzí...

Za poskytnutí recenzního výtisku vděčím nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením. Knihu si můžete zakoupit ZDE.


2 komentáře:

  1. Já jsem si loni také nechala od Fragmentu poslat Povídky z jedné kapsy, protože jsem se chystala k maturitě a říkala si, že tam prostě klasiku jako Čapka mít musím. Když jsem ale měla svaťák a připravovala se na zkoušení, celou dobu jsem se modlila, abych si je nevytáhla, protože jsem si říkala, že o povídkách se u maturity mluví fakt blbě. Navíc jsem ani nevěděla, co bych o vybraných povídkách říkala, protože většina z nich byla taková... ano, měly super nápad, ale nakonec v podstatě nijak neskončili.. Třeba Šlépěj mě rozčilovala, protože tam to logické rozuzlení nebylo. Vím, že o to v těch povídkách nešlo, ale stejně mě to štvalo... :D

    http://yan-ny.blog.cz/1304/povidky-z-jedne-kapsy-karel-capek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si je zase chtěla vytáhnout,protože se o nich podle mě dá říct hodně, a zabije se tím hodně času... Ale ano, některé povídky opravdu končí do prázdna a občas mě to štve, protože bych chtěla znát konec, ale zrovna Šlépěje mám právě proto ráda :-)

      Vymazat