pátek 17. května 2013

Toulky skriptoriem

Toulky skriptoriem

Autor: Paul Auster
Originální název: Travels in the Scriptorium
Přeložila: Barbora Punge Puchalská
Vydavatelství: Prostor, s. r. o.
Rok vydání: 2010
Počet stran: 156

Starý muž sedí v místnosti a je velice zamyšlený, neví, kde je, proč tam je, zda může odejít. Neví téměř nic. Ráno za ním chodí milá sestra, která ho nakrmí a vykoupe. Občas jej dokonce někdo navštíví. Sestra přichází i v poledne. Muž má za úkol přečíst si texty, které má na stole a dovyprávět je doktorovi.

"Pan Blank bolestně zasténá. Prohlížení fotek je pro něj příliš nesnesitelné, a tak je odsune stranou a obrátí svou pozornost k papírům. Celkem jsou jich čtyři stohy, každý má na výšku asi patnáct centimetrů. Aniž by si byl vědom, proč to dělá, sáhne po hořejší stránce na první hromádce zleva..."


Pokaždé, když se dozví nějaké nové jméno, zapíše si je na seznam. Snaží se zjistit více o sobě i o lidech, které by měl znát. Ví, že dávno pracoval a posílal hodně lidí na smrt nebo alespoň do nepříjemných situací. Má také podezření, že se jej snaží léky nějak poškodit. Poslední rukopis, který čte popisuje přesně jeho příběh. Je to celé krutá hříčka spisovatele.

"Teď sedí vedle sebe na kraji postele. Vozík s jídlem mají před sebou, a zatímco si pan Blank vypije pomerančový džus, kousne si toustu s máslem a dá první doušek čaje, Anna mu jemně levou rukou masíruje záda a při tom si pobrukuje melodii, kterou pan Blank sice nedokáže zařadit, ale ví, že ji zná, nebo aspoň znával."


Kniha se chvílemi četla velice obtížně, protože se špatně rozlišovalo mezi realitou, kde žije starý muž a příběhem, který čte. Autor navíc zásadně nepoužívá uvozovky, tak někdy chvíli trvá, něž zjistíte,  zda se mluví nebo ne. Asi nejvíc se mi líbil samotný závěr, který celý příběh postavil do úplně jiné roviny, než se zdál být po celou dobu.

2 komentáře:

  1. ehm :D moc jsem nepochopila o co jde... :D on je v nějakém ústavu za to, že "...posílal hodně lidí na smrt". Potom dostane papíry s příběhem a má je dovyprávět? :D
    ale vypadá to zajímavě :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je právě to... Tam nic není řečeno jasně, ten muž a ani mi jako čtenáři nevíme, kde přesně se nachází (pravděpodobně je to nějaký ústav nebo nemocnice, podle toho, že jsou tam sestřičky a doktor)a také tam vůbec není řečeno, jakou práci dříve vykonával (pouze je tam občas zmínka, že spoustu lidí posílal do nějakých nebezpečných situací. Na konci knihy toho nevíme o moc víc, než na začátku. Je to takový zvláštní příběh, ale hlavně zvláštně napsaný :-)

      Vymazat