1Q84

1Q84

Autor: Haruki Murakami

Název v originálu: 1Q84

Přeložil: Tomáš Jurkovič

Počet stran: 7687

Nakladatelství: Euromedia, k.s. - Odeon

Rok vydání: 2012

Podobně jako v dalších Murakamiho knihách sledujeme ze začátku oddělené příběhy rozličných postav, které se postupně proplétají a zjišťujeme, co vše mají společného.Tentokrát tu máme dvě hlavní postavy, kapitoly, které jsou o každé z nich se pravidelně střídají.

"Z rádia v taxíku se linulo vysílání vážné hudby na VKV. Hráli Janáčkovu Sinfoniettu. Což není zrovna skladba, kterou byste si přáli slyšet v taxíku uvázlém v dopravní zácpě."

Aomame je štíhlá, sebevědomá dívka, která pracuje jako trenérka ve fitnescentru. Má velice vyvinutý smysl pro spravedlnost, kterou občas bere do vlastních rukou - jako nájemná vražedkyně. 

"Když zůstal doma, vstával brzy a většinou až do večera psal. Plnicí pero Montblanc, modrý inkoust, rukopisný arch na čtyři sta znaků. Stačilo mít tyhle tři věci a Tengovi už nescházelo vůbec nic."

Tengo je vysoký, silný mladík. Živí se jako učitel matematiky na přípravce na vysokou, snaží se psát knihy, přepíše i knihu kolem, které se točí většina příběhu.

"Jakmile stanovila přesný bod a odhodlala se, zvedla Aomame pravou dlaň do vzduchu, zatajila dech a po krátké prodlevě spustila s tichým plácnutím ruku."

Ústřední písní celé knihy je Sinfonietta od Leoše Janáčka, která zaznívá vždy, když se blíží k nějakému zvratu. Postavy často zmiňují, že při poslechu této skladby si představují českou krajinu.

"Otevřela lednici a překontrolovala obsah. Posledních pár dní nebyla nakupovat, a tak toho uvnitř moc nebylo. Vyndala zralou papáju, rozkrojila ji kuchyňským nožem vejpůl a vyjedla lžičkou."

Náboženská sekta Předvoj je také velmi důležitým článkem příběhy. Je to komunita, která se věnuje pěstování Bio zeleniny, je naprosto soběstačná a uzavřená světu. Hlavní zápletka se odehrává právě v této společnosti.

"Držela ho tak po celou dobu od chvíle, co vyšli z vlaku a po nadchodu se přesouvali na jiný perón. Lidem okolo museli bezpochyby připadat jako nějaký párek milenců."

Paralelní svět 1Q84. Ano, i zde, jako v mnohých dalších knihách tohoto spisovatele existují dva světy. Jeden obyčejný a druhý, kde můžeme narazit na magické bytosti.

"Rozhlížela se po lokále a neslyšně si vzdychla. Čím to je, že vládne na světě taková nouze o ucházející chlapy? Zavzpomínala na Seana Conneryho. Stačilo si jen vybavit tvar jeho hlavy, aby ji začalo tupě bolet kdesi uvnitř."

Murakami i do této knihy vsadil své velice oblíbené zvíře - kočky. Tady se vyskytují v rámci jednoho příběhu, který si Tengo přečte. Dále pojem "Kočičí město" používají jako symbol místa, odkud už není návratu.

"Tengo už nemohl usnout. V uších mu neustále zněl hlas pana Jasudy. Hlas plný tíživých náznaků a slov, co v sobě měla zvláštní reálnost. Myslel na Kjóko Jasudu. Na její obličej, různá místa jejího těla. Naposledy ji viděl v pátek před dvěma týdny."

Na tuto knihu jsem velice dlouho čekala a nemohla jsem se dočkat. Příběh mě rozhodně nezklamal, opět byl výborně propracovaný a velice napínavý od začátku, až do konce.