pondělí 6. října 2014

Dračí oči: Černý jezdec

Dračí oči: Černý jezdec

Autorka: Kristina Hlaváčková
Edice: Dračí oči
Pořadí v edici: 2.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 424


Princezna Elena se po osmi letech vrací domů. Život jí komplikují otravný učitel tance a matka, která hodlá dokončit její královskou výchovu. Krátké období spokojeného klidu však začnou narušovat útoky zákeřných létajících ještěrů a dalších nepřátel. Válka je na spadnutí. Armáda Berberů, černých jezdců se zahalenou tváří, se začíná připravovat na boj. Elena touží vyrazit s nimi, ale děvčata přece do války nepatří. Jedině snad ... kdyby o tom nikdo nevěděl?

Kolotoč nebezpečí, intrik, zrady a pradávných tajemství čím dál tím víc směřuje Elenu k jejímu předurčenému osudu. Dokáže čarodějka odolat tlaku a rozhodnout se správně? Pomůže kéralským národům k vytouženému míru, nebo se nechá zlákat mocí a uvrhne je do zkázy?


"Elena se podívala na stopy  a použila velmi jadrnou trpasličí kletbu. Nahoře v údolí našli několik mrtvých koní. Když těla uviděla, srdce se jí zastavilo. Bála se, aby mezi nimi nebyl Aškent. Nebyl, ale co měla před sebou, byla jatka. Cítila, jak se v ní probouzí drak. Michael měl zaťaté zuby a velmi nepřátelský výraz, Ice vztekle zahodil doutník, Morfeův obličej byl naprosto nečitelný. A teď našla mezi stopami hnaných koní otisky Aškentových kopyt a měla jistotu. Ice byl opravdu rád, že není na Michaelově místě. Musel obdivovat, s jakým klidem odporoval rozzuřené princezně. V tom klukovi asi přece jen něco bude."

Princezna Elena po svém návratu domů dostane pořádně otravného učitele tance a etikety. Navíc se začíná schylovat k válce, útoky černých okřídlených ještěrů jsou čím dál častější i koně se začínají houfovat, protože cítí nebezpečí. Křehká Elena se vydává vyjednat spojenectví do vedlejší země k mladému králi Deshielovi. Ráda by se zapojila i do samotné války, je tu přece proroctví, díky, kterému by mohla pomoci válku vyhrát. Avšak ženy bojovat nesmí.


"Ten úsměv, který se Eleně objevil na tváři, Filip znal. Ani malinko nepochyboval, že tentokrát budou její pohyby více než dokonalé. Musela Damienovi dokázat, že...kecá. Filip sledoval, jak vlní boky, jak se šátek v ladných obloucích pohybuje vzduchem okolo svištícího meče, jako by jej chtěl ovinout, aniž by se ho dotkl, zatímco oba tanečníci se okolo sebe prosmýkají ve stále užších křivkách."


Málokterý druhý díl si udrží úroveň toho prvního. V případě této série se to autorce povedlo, v některých okamžicích se mi příběh líbil ještě víc, bylo to pravděpodobně tím, že Elena už povyrostla a stala se z ní zajímavá mladá žena se vším všudy - tzn. více vztahů, více dobrodružství, alespoň v tomto případě. Doufám, že završení trilogie vyjde, co nejdříve, a že si ponechá kvalitu předchozích dílů. 


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.


neděle 5. října 2014

Kočičí gen

Kočičí gen

Autor: Thomas C. Brezina
Přeložila: Michaela Škultéty
Rok vydání: 2014
Počet stran: 304


Dokáže vidět ve tmě. Je jiná a zvláštní…

Katie je patnáct let a po smrti svých rodičů bydlí s babičkou a strýcem na malém ostrově. Její, do té doby poklidný život, se však začne komplikovat. Dějí se totiž divné věci. Kdykoliv se ocitne v ohrožení, zježí se jí vlasy, daleko lépe slyší a pohybuje se mrštně jako šelma. 
Ukazuje se, že kromě lidských má v sobě i kočičí geny. Všechno se najednou obrací naruby. Babička je obviněna z vraždy a Katie zjišťuje, že se smrtí jejích rodičů není vše tak, jak si až dosud myslela...
Napínavý příběh o lidech mezi námi, kteří jsou na první pohled zcela obyčejní, ale ve skutečnosti skrývají obrovské tajemství.


"Muže a ženy, kteří seděli vepředu u malého stolku přímo u největšího okna, si nikdo nevšímal. Mohli být považováni za manžele středního věku, kteří spolu už příliš nemluví. On měl na sobě dlouhý nepromokavý plášť s páskem, ona černou lakovou pláštěnku. Oba se dívali buď  na kulatou desku stolu, po níž stékaly kapky deště, nebo pozorně četli podklady, které muž vytáhl z tlusté aktovky. Byly to dvoje desky, které byly popsány dlouhými číselnými kódy. Obsahovaly spoustu papírů a dokumentů, navíc i velké černobílé fotografie, tabulky a dlouhé sloupce čísel. Muž a žena si desky stále předávali."

Patnáctiletá Katie osiřela po letecké nehodě. Vychovávají ji strýc a babička. Kromě nich má skvělou kamarádku Lauru a empatického kamaráda Minga. Poslední dobou má silnější svaly, vlasy jí více trčí a čich se zrakem jsou mnohem vnímavější. Na narozeniny dostane nahrávku, která zpochybní smrt jejich rodičů a možná i vysvětluje, co se s ní děje, jen kdyby si ji mohla v klidu vyslechnout...

"Pro Katie se zastavil čas. Měla pocit, jako by všechno znehybnělo, všechny zvuky utichly. Jediný důkaz, že její rodiče žijí, byl zničen. Jejich poselství, které jí tak naléhavě chtěli sdělit a kterému rozuměla jen zčásti, bylo nenávratně pryč. Předtím cítila jejich blízkost po celém těle, te´d jako by je ztratila podruhé."

V celku příjemná kniha, ve které si vědci pohrávají s lidskými a zvířecími geny. Myslím, že z takovéhoto tématu by se dalo vykřesat mnohem více, i tak se mi to ale četlo velmi dobře. Rozuzlení zápletky s babičkou, která byla obviněna z vraždy bylo sice dost předvídatelné, stejně jako tajemní cizinci, avšak nakonec scény, ve kterých vystupovaly byly nejnapínavější z celé knihy. 


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.



sobota 4. října 2014

Volání Sirény: Prokletí

Volání Sirény: Prokletí

Autorka: Michaela Burdová
Ilustrátor: Petr Vyoral
Název edice: Volání Sirény
Pořadí v edici: 1.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 280


PŘEKONÁ PRAVÁ LÁSKA STALETÍ, SMRTÍCÍ NENÁVIST A DÁVNÉ PROKLETÍ? 

Larissa je siréna. Už stovky let jí moře přikazuje zabíjet muže. A ona tak činí. Touží však z tohoto bludného kruhu uniknout. Je rozhodnuta udělat pro to cokoliv. Svojí krásou ovládne černomága Liama, a ten se do ní bezhlavě zamiluje. Nabídne jí dohodu: pokud se stane jeho ženou, pomůže jí zpřetrhat pouta, která ji spojují s nemilosrdným mořem. Larissa souhlasí.
Cestu jí však zkříží Derren. Je to první muž, který jí neleží u nohou a odolává jejímu uhrančivému půvabu. Jeho odtažitost začne Larissu přitahovat a ona není schopná se svým citům bránit. Dokáže si vybrat toho pravého? Bude ochotná obětovat lásce třeba i svoji nesmrtelnost?


"Jsem tvá, tvá
Ve vlnách zakletá
Pojď blíž, zachraň mě
Svého srdce se dotkni
Svou vášní se zalkni
Pojď blíž a polib mě..."

Překrásná Larissa není obyčejná žena, ale je siréna, nesmrtelné stvoření, které je vábeno mořem, aby mu přinášelo lidské oběti, z řad mužů. Chce se změnit, přestat být závislá na moři. Černomág Liam je stejně jako i další muži očarován jejím kouzlem. Larissa si jej vezme, když jí slíbí, že jí pomůže oprostit se od moře, které ji stále volá. V Liamově domě se potká s Derren, bratrem černomága, jako jediný nereaguje na její kouzlo.

"... Jsem tvá, tvá
Nenávistí prokletá
Pojď ke mně a věř mi
Jsem tvým snem, jsem tvou touhou
dotkni se mě na vteřinu pouhou
Pojď ke mně a...
Zemři"

Romantický, ale zároveň i napínavý příběh se mi skvěle četl. Chvílemi byl sice docela přeslazený, kupodivu mi to však nevadilo, skvělo to vyvažovaly akční momenty, kterých bylo opravdu hodně. Navíc téma sirén je odlišné od teď hodně populárních draků, čarodějek a stále ještě protěžovaných upírů, kniha byla velice příjemnou změnou, kterou si ráda, co nejdříve zopakuji.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.


pátek 3. října 2014

Five Things

Five Things




V Olomouci mi přímo pod okny kolejí teče Morava, v rámci předvolebních akcí na ní provozují plavby za symbolický poplatek, jsem moc ráda, že se mi poštěstilo se na menší loďce projet (zase tak malé ne, byla pro 20 osob) i s šikovným kapitánem a milou paní průvodkyní. Je skvělé vidět město z jiného úhlu...


Většinu plavby nám svítilo sluníčko, které se krásně odráželo ve vodě...


Objevila jsem kavárnu, která se mi opravdu líbí, byli jsme v ní s Milým na malém občerstvení, ale rozhodně ne naposled...


Lahůdkové sýry, mě nejvíc chutnal ten nejsvětlejší s bylinkami...


Podzim je nenávratně tu, a tak si musíme slunce nahrazovat krásnou "kateřinkou", která nádherně květe jako sluníčka...

čtvrtek 2. října 2014

Novinky na začátek semestru

Novinky na začátek semestru

Rozhodla jsem se zpříjemnit si vstup nového semestru tím, že jsem si udělala menší nákupy, abych se tak vybavila na nadcházející nevlídný podzim a vlezlou zimu.


Heboučká a huňatá deka je opravdovou nezbytností pro nevlídný podzim a nadcházející zimu...


Romantické knihy, které Vás odnesou z pošmourného podzimu do prosluněné Francie jsou další nezbytností...


V zimě se mi naopak bude skvěle číst klasika, kterou jsem (a stydím se) ještě nečetla - Pán prstenů. Rozum a cit jsem oproti tomu četla už mnohokrát a jednou z mých nejoblíbenějších děl od Jane Austenové...


S novou peněženkou se dárky na Vánoce budou shánět mnohem radostněji (vím, že Vánoce jsou až za skoro tři měsíce, ráda mám vše nakoupené s předstihem)...


Přírodní lufu jsem si pořídila na odstraňování odumřelých buněk a hlavně masáž problematických partií. V obchodě jsem navíc potkala velmi příjemnou paní prodavačku, která mi ochotně poradila a navíc jsme si i příjemně popovídaly...


Ve slevě měly tuto krasavici, které jsem neodolala a hned si ji pořídila domů, protože, co patří k huňaté dece a dobré knížce? Přece zapálené svíčka...


Bez oplachový balzám na vlasy používám už nějakou dobu, protože voda na kolejích mi docela dost ničí vlasy...


Něžně růžový lak na nehty....


Tentokrát jsem si "ten pravý" vybrala u Albi...


Moje první voňavé vosky Yankee Candle. Koupila jsem si je, když jsem zjistila, že v Olomouci mají svou prodejnu. Už se moc těším, až si je budu v zimě rozpouštět. Vybrala jsem si Francouzskou levanduli, Sicilský citrón a samozřejmě kombinaci těchto dvou - Citronovou levanduli. Dále kořeněný pomeranč, který voní jako Vánoce a čistou bavlnu s její jemnou a svěží vůní...

Jak si vylepšujete začátek semestru Vy?