Girl With Poppies

neděle 6. dubna 2014

Zakázaná přitažlivost

Autorka: Kateřina Petrusová

Vydalo: Fragment, s. r. o.

Rok vydání: 2014

Počet stran: 304

Senátorova dcera Emily má po krk života ve skleníku a potají odjede do New Yorku. Záhy je však vypátrána a musí se rozhodnout: buď se vrátí domů, nebo zůstane, ale pod stálou ochranou nepřístupného bodyguarda Henryho Trovata. Emily je rozhodnutá Henryho přesvědčit, aby ji nechal být, vše jim však začnou komplikovat city a především děsivý vánoční dárek, který jí pošle neznámý šílenec. Překoná láska tak odlišných lidí věkový a společenský rozdíl, nebezpečí, které Emily hrozí, a především Henryho zločineckou minulost?

"Senátor Evans, můj otec, byl totiž dobrodružný typ. Vychoval ze svých čtyř synů samostatné, hrdé, inteligentní a cílevědomé mladé muže a ze mě pak roztomilou slečnu, která si od těch starších mizerů nenechá vůbec nic líbit. Nějak ale zapomněl na to, že přijde čas, kdy budu vážně definitivně dospělá a budu chtít na chvíli vypadnout z kolotoče cest, rozhovorů, fotografování, natáčení, plesů, charitativních akcí, čajových dýchánků a všech míst, kde jsem se musela tvářit jako nejkrásnější holčička na světě. Když jsem ho varovala, nevěřil mi. Tak jsem odešla."

Emily žije celý svůj život ve společnosti vlivných lidí, kde se musí stále chovat podle bontonu, nesmí selhat a musí být dokonale okouzlující. Není tedy divu, že se jí to už dost zajídá. Tajně se vydá do New Yorku, kde si najde práci servírky, kterou jí ale po pár dnech překazí tátovi bodyguardi, když ji najdou. Jako kompromis (i když spíše ze vzdoru) se Emily ocitne pod neustálou ochranou drsného bodyguarda Henryho Trovata. (Vzpomínáte si na něj z předchozích dílů?)

"Vypadala jako malá, blonďatá lolitka a cpala se sušenkama. Divil jsem si, že si neřekla o mlíko. Když jsem ji viděl, přestal jsem být na Roberta naštvanej. Tohle bude snadná a rychlá práce. Dávám jí tak dvacet minut. Snad se nerozbrečí."

Z počátku se snaží jej odehnat svým nesnesitelně nadutým chováním a on naopak zase ji odhání svou nepřístupností. Po pár společných dnech, kdy to ani jeden nechce vzdát si pomalu začínají rozumět. Do toho přijdou Vánoce, na které Emily odlétá za rodinou do Aspenu. Senátorova dcera obdrží anonymní balíček od neznámého šílence a Henry je opět povolá do služby, protože hrozba se zdá být velmi reálná. Jak to ovlivní vztah Henryho a Emily? Kdo je neznámým psychopatem?

"Tak nějak jsem pořád doufala, že když táta uvidí, jak se toho velkýho bodyguarda vůbec nebojím, rozmyslí si to, usoudí, že jsem dostatečně způsobilá k samostatnému životu, potřese pravicí majiteli agentury a zase mě odveze do mého bytečku. Někdy svou naivitou překvapuju sama sebe."

Třetí díl Bavettových se mi kupodivu líbil asi nejvíc ze všech. Opět nechyběly vtipné momenty střídané romantickými chvílemi a ty zase vyměněné za napínavé části příběhu. Postava Henryho je mi velice sympatická svou zdánlivou drsností na povrchu a citlivostí uvnitř. Naopak Emily mě překvapila svou tvrdostí a vyrovnaností uvnitř, když na venek působila poměrně křehce. Celkově to byla skvělá série, třetí díl byl pomyslnou třešinkou na dortu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.

Hon

Autor: Andrew Fukuda

Originální název: The Hunt

Přeložil: Jakub Kalina

Vydalo: Fragment

Rok vydání: 2014

Počet stran: 304

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považování za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně - nezamilovat se do jedné z nich!

Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.

Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plním nemilosrdných dravců je stále silnější...

"Kdysi nás bývalo víc. To vím jistě. Asi ne tolik, abychom zaplnili fotbalovou tribunu ani třeba kinosál, ale určitě víc, než nás zbývá dnes. Vlastně si nemyslím, že ještě někdo zbývá. Nezůstal nikdo kromě mě. Přesně tak to skončí, když se z vás stane pochoutka. Když po vás touží. Vyhynete."

Sedmnáctiletý Gen je člověk, jeden z mála. Už od narození mu rodiče vštěpují zásady přežití mezi upíry. Musí se každodenně holit, důkladně koupat, nedávat najevo své pocity mimikou. Upíři jsou rychlí, nesnesou denní světlo, spí zavěšení na hácích a touží po krvi, obzvlášť po té lidské. Sedmnáct let se Genovi daří úspěšně zapadnout.

"Otec mě připravil na to, že budu sám. Věděl, že ten den nakonec přijde, ačkoli si myslím, že někde hluboko v sobě byl přesvědčený, že to bude on, kdo zůstane jako poslední, ne já."

Vládce vyhlásí hon na poslední lidi. Do slosování jsou zařazeni všichni od 16 do 65 let. Poctu zúčastnit se získává sedm vylosovaných. Mezi nimi i Gen, který si uvědomuje nebezpečí, které mu hrozí. Spolu s ním se do arény dostala i další dívka z jeho školy - Záře. Všech sedm účastníků je přesunuto do výukového centra, kde se na hon připravují. Gen, který zde nemá podmínky pro to, aby se mu dále dařilo skrývat, začíná být ostatním účastníkům podezřelý.

"Otcovy instrukce. Dodržoval jsem je každičký den svého života. A teď moje žiletky, oční kapky,bělící pasta na zuby i deodoranty zůstaly doma, daleko odtud."

Navíc to vypadá, že má lepší podmínky, než ostatní - bydlí v oddělené budově a navíc je to knihovna, ze které může čerpat další znalosti, má také lepší výhled na vesnici, kde žijí zbylí lidé, na které se hon pořádá. Zvládne ostatní přesvědčit, že je stejný jako oni? Jak dopadne Hon?

"U večeře se projevuje únava. Na rozdíl od oběda jsme tak vyčerpaní, že se nezmůžeme na víc než na prázdné tlachání. Můj tělesný pach mi dělá starosti, čas od času si nenápadně přičichnu k podpaží. Jím rychle, příliš si uvědomuji blízkost ostatních. Vychrtlík, který sedí vedle mě, sebou občas cukne. Neříká nic, ale několikrát začichá mým směrem."

Prvních pár stran jsem příběh stále srovnávala s Hunger Games, připadala mi dost podobný. Po tom, co se soutěžící dostali do výukového centra se to konečně změnilo a příběh začal být originálnější. Kniha je ale přeze všechno opravdu velice čtivá a napínavá. Gradace děje mě nutila číst stále dál a dál, takže jsem to měla přečtené během jediného odpoledne. Určitě doporučuji, aby si knihu přečetli všichni, kdo mají rádi příběhy ve stylu Hladových her, ať už co se týče napínavosti, ale i tématu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si opravdu moc cením.

sobota 5. dubna 2014

Mezi nebem a zemí: Čekání na zázrak

Autorka: Stacey Kade

Originální název: The Ghost and the Goth 3: Body and Soul

Přeložila: Eva Brožová

Název série: Mezi nebem a zemí

Díl v sérii: 3.

Vydalo: Fragment, s. r. o.

Rok vydání: 2014

Počet stran: 240

Alona Dareová přebývá už přes měsíc v těle Lily "Ally" Turnerové. Lilyino tělo není tak atraktivní, jako její a navíc se jí nedaří hrát sestru a dceru lidí, které skoro nezná. Trápí ji i to, že Will - na kterém jí záleží více, než by chtěla - si přeje, aby se vrátila skutečná Lily. Stane se zázrak, Alona bude opět volná a Lily zůstane naživu? S pomocí duchařského média Malachiáše Velkolepého možná mají šanci na úspěch, ale odhalování pravdy se nelíbí tajemnému duchovi, který se před ničím nezastaví. I kdyby měl Alonu zničit...

"Ale nic z toho mi neřeklo, jak být jí, hlavně v její rodině. A nešlo mi to... Vůbec. Nevěděla jsem, jaká je její oblíbená barva, že je alergická na jahody (zjištěno po nepříjemném zážitku) ani, že nesnáší tu starou písničku od Back Street Boys "Everybody", kterou jej mladší brácha Tyler hrál pořád dokola, jen aby ji naštval. Prostě jsem ji přestala vnímat a brala to jako další příklad jeho špatného vkusu, tentokrát hudebního místo módního."

Alona se v těle Lily snaží být, co nejpřesvědčivější. Konečně má kolem sebe milující rodinu, bohužel však není její. Je to těžší, než si původně myslela, rozhodne se tedy udělat ze sebe osobu mezi Alonou a Lily - Ally. Willovi se Alonino zahrávání si s tělem jeho kamarádky nelíbí.

"V podstatě hledáme zázrak, který zabije dvě mouchy jednou ranou. Ale už po pár týdnech jsme vyčerpali většinu svých pologeniálních nápadů a uchýlili se ke krajním řešením. Teď bychom brali cokoli, jakékoli vodítko, které nás navede správným směrem."

Do hry navíc vstupuje další ambiciózní duch, který se snaží také získat tělo, ve kterém by mohla žít - Erin. Naštěstí je ve městě i bratr Erin, ke kterému je jako duch připoutána. Zdá se, že Alonin čas se blíží. Spojí se Alona s Willem proti Erin? Jak to dopadne s Lilyiným tělem?

"Ale Lily... Byla menší, měkčí, zaoblenější. Ne, tlustá, ale taky ne sportovní jako kdysi já. Ani zdaleka. A hlavně mě nenuťte, abych vám vyprávěla o té neohrabanosti. Jestli se v okruhu deseti kroků nacházel předmět, o který mohla zakopnout, objevila ho..."

Poslední díl duchařské trilogie přináší poměrně nečekaný zvrat. Opět to byl příjemně oddechový příběh. Ideální pro chvíle, kdy nemáte náladu a chuť namáhat své šedé buňky mozkové. Co se týká závěru, tak přesně takový jsem si u této romantické trilogie představovala. Celá série nebyla ničím převratná, ale na druhou stranu to bylo příjemné čtení pro chvíle relaxování.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.

pátek 4. dubna 2014

Dračí oči: Čarodějka

Autorka: Kristina Hlaváčková

Vydalo: Fragment, s. r. o.

Rok vydání: 2014

Počet stran: 392

Princeznu Elenu nebaví učit se tančit a chovat se jako dáma. Ráda by si osvojila bojové techniky jako její bratři, protože to je přece o mnoho zábavnější a praktičtější. Podaří se jí rodiče přesvědčit a začne se učit s chlapci. Na jednom ze svých výletů potká draka Ašraka, který ji označí - probudí v ní dřímající čarovnou moc.

"Elena najednou cítila každičkou buňku ve svém těle. Krev v jejích žilách se náhle probudila. Cítila, jak se prudce vzedmula a rozproudila. Měla pocit, jako by se jí v žilách rozhořel oheň. Tím dotekem se v Ašrakově a Elenině krvi probudila pradávná magie země a draků. Zasáhla je oba mohutnou silou odvěké moci. Ašrakovými šupinami zevnitř prostoupily rudozlaté a modravé jiskry, rozeběhly se po celém jeho těle. Spojily se v jednotný proud, který vnikl Eleně do těla přes její dlaň."

Její matka čarodějka ji začne vyučovat více kouzel a magie, avšak žákyně brzy předčí svou učitelku a musí být na výchovu poslána k elfům, kteří mají více znalostí, které by jí mohli předat. Se svým novým strážcem Michaelem se tedy vydávají vstříc novému životu, ve kterém je čeká více zodpovědnosti a práce, než by obyčejní lidé mohli zvládnout. Podaří se jim to?

"Dnem, kdy Elena potkala draka, se její život změnil. Svět jako by byl jinak barevný, byl plný nových vůní a zvuků. Chvílemi bylo těžké udržet pozornost. Navíc ji matka hlídala jako ostříž. Jejich společný čas byl delší, plný učení. Změnilo se i to, co se Elena učila. Aška ji cvičila nejen v adragonském bojovém umění krasu, ale hlavně v magii. Byl to hotový dril. nejčastěji pracovaly na tom, jak magii nejen ovládnout zkrotit, ale hlavně ukrýt."

Od této knihy jsem neměl žádná velká očekávání, spíše naopak, čekala jsem nějakou slabší napodobeninu série Odkaz Dračích jezdců, akorát pro mladší generaci. Ale opak byl pravdou. Byla jsem velice příjemně překvapená. Příběh se velice dobře četl a navíc mě i bavil. Nebyla to sice naprostá pecka, ale bylo to fajn čtení.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.